Původní osada byla nejspíše založena v době krále Přemysla Otakara I. (1197 – 1230), svědčí o tom různé archivní zápisy obcí z širokého okolí. První písemná zmínka o obci pak pochází z roku 1355.

Před bitvou u Hradce Králové se obec stala pouze svědkem masivních přesunů rakouských vojsk. Nejdříve to bylo v noci z 29. na 30. června 2. rezervní jezdecká divize a za ní VI. armádní sbor polního podmaršálka Viléma Ramminga von Riedkirchen od Dubence a Chotěborek. Ty pokračovaly dále k Hořiněvsi a Máslojedům. Před třetí hodinou tudy kvapně projel generální štáb rakouské Severní armády v čele s polním zbrojmistrem Ludvíkem Benedekem z Dubence směrem k Hradci Králové. Dva dny na to, těsně před polednem 3. července 1866, zajelo do postavení východně od obce, přes dvůr Frantov, až po Račice, pruské dělostřelectvo 1. gardové pěší divize generálporučíka Heinricha Adolfa Hillera von Gärtringen a 11. divize generálporučíka von Zastrow. Prusové zahájili palbu na rakouská postavení, čítající zhruba 40 děl, která nechal na výšině u Hořiněvsi umístit rakouský II. armádní sbor. Dělostřelba trvala až do dobytí Hořiněvsi pruským vojskem asi o jedné hodině po poledni. Později se přesunoval stejným směrem od Zábřezí, Velké Trotiny a Vřešťova pruský I. armádní sbor a za ním lehká jezdecká brigáda.

V roce 1897 byla obec v okrese Nová Paka. Od roku 1949 do roku 1960 v okresu Hořice. V roce 1961 patřila Vrchovnice k obci Žíželeves a stala se součástí okresu Hradec Králové. V letech 1980 až 1990 patřila k obci Hořiněves. Poté se stala samostatnou obcí.